O víkendu 13.-15.2010 v Beskydech proběhlo snažení Studentského klubu jak o nejlepší umístění tak o dokonalou organizaci soutěže.
Již ve čtvrtek se do Kunčič pod Ondřejníkem sjíždějí členové klubu aby začali s přípravami na páteční tréninkový den a víkendová závodní kola. Ve čtvrtek již dorazili i závodníci z Velké Británie, Holandska, Japonska. Večer přijela Rikka Vilkuna ze Švédska, která bude dohlížet na celou soutěž a posuzovat způsobilost klubu na organizování Mistrovství světa pro příští rok. Stihli jsme dokonce i odletět jeden tréninkový let a otestovat tak nové přistání pro tuto soutěž.
Nové přistání pod Skalkou je na školním hřišti Základní školy v Kunčicích pod Ondřejníkem. Jeho velikost je nevelká, umístěná mezi rodinnými domky ze dvou stran, budovou školy na kopečku z druhé strany a z té poslední 30 ti metrovými listnatými stromy. Návětrnou stranu přistávačky tvoří vysazené smrky a "malinkaté" topoly. Přistání je vyhovující, ovšem za trochu silnějšího větru velice nesnadné. Čtvrtek i pátek na přistání panovalo bezvětří a tak se přistání více méně dařila. Jediné problémy nastaly ve chvíli, kdy piloti byli lehce zaskočeni stísněným prostorem na vyklesání.
Páteční ráno již běží přípravy v plném proudu, všichni zúčastnění členové a kamarádi pobíhají po přistání a snaží se co nejlépe připravit přistávací plochu na oficiální tréninkové lety, které jsou naplánovány na odpoledne. Stihly se odletět 2. tréninková kola. Večer ještě přijíždějí další obětaví pomocníci i závodníci a probíhá registrace.
Sobota ráno. Organizátoři již v 6 hodin vyskakují z postelí vstříc velkému chystání všeho potřebného. V 9 hodin je již vše připraveno a soutěž může začít opening ceremony. Zahraje česká hymna, hymna FAI, pak se organizátor Kamil vypovídá do mikrofonu, taky nechá vypovídat Pepu Pavelku z MŠMT, pak Mirka Orose za LAA a Riikku Vilkunu, stewardku z FAI. Závodníci si vylosují čísla a hurá na start.
První soutěžící startují kolem 11 hodiny, fouká silněji od jihu než jihozápad, který je potřebný na start na Skalce. Vítr se postupně ještě více stáčí k jihu a sílí. Já startuji jako 7. v pořadí. Dobře znalá "Skalkových" podmínek si hodně hlídám výlet z průseku a vyosení padáku doleva, přesto vítr z leva, rotor a sestupný vítr je tak silný, že prolítávám těsně nad stromy, bojuji s nestabilitou padáku a velkým snosem doprava. Kopíruji terén až nad Dřevař, kde konečně vylítávám z nehezkého vzduchu do takřka ideálního. Naštěstí ihned nalítávám do stoupáku, nabírám výšku a dolítávám až nad školní hřiště které je vzdálené 2 km od startu. Úleva je velká avšak né na dlouho. Na přistání fouká silný vítr přes stromy, točí se jako divý, každá fléra ukazuje jiným směrem, klesáky a stoupáky jsou všude. Nalítávám přes budovu školy, kde na mě čeká klesavý proud, který mě lehce snesl na antény na budově, naštěstí vše dopadá dobře a klidným rovným náletem přilítám k terči. Dostávám se na úroveň stromů a vše je opět jinak. Levá půlka padáku se mi dostává do úplavu za topolem, je celá vyměklá a padák začíná zatáčet doleva. Bojuji o udržení směru letu a spokojeně a hlavně bezpečně přistávám na 101 cm. Úleva je víc než velká. Hned ovšem jdeme řešit, zda jsou podmínky způsobilé dalšímu závodění. Posuzujeme je jako nevhodné a kolo přerušujeme. Nastává nekonečné vyčkávání na počasí, které končí až kolem půl šesté, kdy se windamm po sundání padáku ze stromu přeci jen dostává do vzduchu a tím ukazuje, že podmínky jsou takřka ideální. Zbytek startovního pole tedy odlítává 1. kolo. Podmínky na přistání jsou již klidné, vítr velmi slabý a stabilní.
Ještě jsme vyvezli na kopec prvních 9 soutěžících, aby se mohlo začít 2. kolo. Ovšem při startu Radka Václavíka jsme si to všichni rozmysleli. Vítr začal foukat 2 metry do zad. Radek při letu "nad" stromy pod startem již ani nekopal do šišek, nýbrž do kořenů stromů. Naštěstí vše dobře dopadlo, odstartoval! Další kolo se tedy již neletělo.
Sjíždíme dolů z kopce a klušeme chystat weding párty pro angličany Niki (hlavní rozhodčí) a Dona (závodník) Bodilovic, kteří se vzali týden před těmito závody. Pivo teče proudem, prasátko se škvíří na grilu a zeleninka pro vegetariány v bezpečné vzdálenosti také :) .
Ráno je tedy ještě těžší. Předpověď je horší než horší a tak je briefing již v 7 hodin. Nic to ovšem není platné, počasí nepřeje a tak kolem 12 je závod ukončen ceremoniálem. Není ani možné vyhlásit vítěze protože žádní nejsou. Jedno kolo není objektivní pro posouzení vítězů a tak se všichni loučíme jako vítězové. Závodníci, že přežili obtížné, ale krásné létání v Beskydech, organizátoři že přežili a dokázali zajistit vše potřebné pro průběh soutěže a spokojenost závodníků.
Ještě jednou chci poděkovat všem členům, kamarádům i rodinným příslušníkům za obětavou a samostatnou pomoc s úsměvem na rtech.
DĚKUJI MOC!!!!
Kačce a Karlovi jež se pomoci klubu zhostili jako naprostí nováčci se stoprocentním nasazením
Vlkovi a Evči kteří již jako "staří mazáci" byli vždy k dispozici kde bylo potřeba (Vlk již méně ale co už s ním :) )
Radkovi za obětavou technickou pomoc, rady a poskytnutí technického vybavení
Pepíkovi za fantastickou samostatnou a zodpovědnou přípravu a starost o celý prostor pro přistání
Mámě, Tátovi a Bráškovi za úžasnou starost o naplněná a napitá bříška závodníků i organizátorů
Kamilově Mámě a Tátovi za úžasné obědy
Vaškovi a Janči za registraci a další pomoc
