 | Kubový výlet do Bulharského Sopotu je za námi. Vše se uskutečnilo poslední týden v srpnu, za účasti 11 členů klubu, jednoho doprovodu a dvou instruktorů. Létalo se dosti, jedlo dosytosti a vyhřívalo na sluníčku den co den. |
Létat jsem začali v pondělí ráno. Podmínky byly ideální a tak již kolem půl 12 se 1. piloti vrhali do vzduchu. Létat se dalo kamkoli a libovolně dlouhou dobu. Před 2 se ovšem krom Pavla všichni vydávají na přistání na obídek a opět na lanovku vstříc dalším zážitkům do vzduchu. Termika je docela rozbitá, ovšem natolik silná a všudy přítomná, že i v úterý létáme od rána do večera. Ve středu ráno nás při snídani stíhají nepříjemné zprávy o zákazu létání na terénu v Sopotu díky výcviky pilotů v MIGách. Proto volíme jiné řešení, které je vzdálené 130 km. V odpoledních hodinách vyjíždíme na kopec, kde nás ovšem vítá silný vítr do zad. Zdlouhavé vyčkávání vyplňujeme hrátkami s míčem, které si někteří dovolují nazvat jako fotbal či volejbal. Vítr se neotáčí a tak hurá na vodopády a přípravu večerní párty na kopci. Druhý den podmínky vypadají lehce lépe. Ovšem vítr se stále točí spíše zazadu a z boku než na komoru a síla také nevypadá příliš dobře. Dostáváme informace z přistávačky, že tam fouká velice silně. Kamil nechce nevěřící piloty nechat jet z kopce dolů bez létání a tak se vrhá do vzduchu jako testovací chroust. Všem je v tu chvíli jasné, že létání dnes sice možné je, ale né zrovna bezpečné a tak volíme strategický ústup. Vracíme se směr Sopot. 1. zastávku děláme u pramene s vodou, kde v okamžiku propuká vodní bitva, dalším otočným bodem je koupání v krásné přehradě, která z blízka již tak krásnou není. Nevadí, stejně se kusové jdou koupat. Místní rybáři jen nevěřícně kroutí hlavami. No snad to kusové přežijí. Další zastávkou je letecké muzeum v Plovdivu. Expozicí jsou vojenské letouny jak Bulharské tak i pár Tureckých a udělátka pro kosmonauty na lety do vesmíru. Dále jedeme udělat hygienu do Sopotských vodopádů a hurá na večeři. Čtvrtek ráno již opět létáme. Vzduch se sice lehce přehřívá, ale stoupavé proudy se nadále tvoří a tak každý den je možné létat celý den. Kusové jsou všude kde jen oko dohlédne. Dopřáváme si dva lety, abychom nelétali celý den v kuse a neošidili se tak o fenomenální bulharskou kuchyni k obědu. Páteční odpoledne nám přináší velice smutnou situaci, týkající se nehody jednoho z pilotů. Po kolapsu vrchlíku těsně po startu dopadl zpět na start. Zdlouhavá záchranná akce byla ukončena odpolednem a nocí v nemocnici a následným transportem do pražské nemocnice. Nyní je již v dobrých rukou a my všichni jen držíme palce a doufáme v rychlé vrácení se pod vrchlík. Létání a užívání si bulharského jídla a sluníčka pokračovalo do soboty. Kdy se podařilo Borise unést z bulharské nemocnice a tak jsme vyrazili domů. V sobotu se ještě podařilo zavěsit se na strom dvou kusům, ale jen tak aby si instruktoři mohli poslední den říct moje nervy a pak už hurá domů. |
